diskuze na téma: pitný režim:Osobní stránka na adrese: chlastwood.freepage.cz

Rok 2050, Teplice, základní škola. Paní učitelka vítá žáky a začíná docházku:
„Mohamed Ahmed Ali!?“
„Tady!“
„Mustafa Mohamed Isad!?“
„Zde!“
„Mich Alves Eli!?“
Ticho...
„Mich Alves Eli, je tady?“
A ze zadní lavice se ozve:
„To budu asi já, ale čte se to Michal Veselý!“

Prezident Zeman přijal dnes na Hradě plk. Šlachtu na jeho žádost.
Po otevřeném hodinovém rozhovoru plk. Šlachta pana prezidenta zatknul.

V mládí jsem si zamiloval nerozlučné dvojky jako třeba Tom & Jerry a vydrželo mi to až dodnes.
Teď mě asi nejvíc baví Gin & Tonic.

Když pijeme na zdraví, neměla by to hradit zdravotní pojišťovna?

Skupina mužských přátel, všichni kolem 40, se domlouvají na tom, kam by si měli vyjít na společný oběd.
Nakonec se dohodli na tom, že půjdou do hospody “U sudu”, protože číšnice tam mají velký kozy a nosí minisukně.
O deset let později se stejná skupina přátel, všichni kolem 50, domlouvají na tom, kam by si měli vyjít na společný oběd.
Nakonec se dohodli na tom, že půjdou do hospody “U sudu”, protože tam mají pěkné číšnice, dobrý servis a skvělý výběr piv.
O deset let později se stejná skupina přátel, všichni kolem 60, domlouvají na tom, kam by si měli vyjít na společný oběd.
Nakonec se dohodli na tom, že půjdou do hospody “U sudu”, protože je tam velké parkoviště, žádná hlasitá hudba a že se tam dá v klidu a dobře najíst za slušné ceny.
O deset let později se stejná skupina přátel, všichni kolem 70, domlouvají na tom, kam by si měli vyjít na společný oběd.
Nakonec se dohodli na tom, že půjdou do hospody “U sudu”, protože hospoda má přístup pro vozíčkáře a záchod pro postižené.
O deset let později se stejná skupina přátel, všichni kolem 80, domlouvají na tom, kam by si měli vyjít na společný oběd.
Nakonec se dohodli na tom, že půjdou do hospody “U sudu”, protože tam ještě nikdy nebyli a prý je to tam dobrý

Většina chorob je ze stresu, jen ty pohlavní jsou z potěšení.

Policajt říká kolegovi:
„Pojď k nám, ukážu ti, jakého mám blbého syna.“
Přijdou domů a policajt říká synovi:
„Běž se podívat na služebnu, jestli tam nejsem!“
Syn se oblékne a odejde.
Kolega nechápavě povídá:
„A tos tam nemohl zavolat?“

Náčelník městských policajtů koupil trezor, svolal své podřízené a říká:
„Toto je nejbezpečnější trezor u nás. Má osmimístný kód. Jsou to sice samé čtyřky, ale neřeknu vám, v jakém pořadí!“

Muž se ženou v ložnici najednou dostane žízeň, a protože leží u stěny, opatrně překračuje ženu a chce se jít napít. Ta si myslí, že se chce milovat a potichu říká:
„Počkej, malý ještě nespí.“
Po třech minutách muž znovu zkouší přelézt přes ženu, protože žízeň se stupňuje.
Žena na to:
„Říkala jsem ti, počkej, než malý usne!“
Muž ještě chvíli čeká, ale potom se rezolutně zvedne a jde rovnou do kuchyně. Chce se napít minerálky, ale žádnou nenajde. Tak vytáhne z ledničky šampaňské.
Žena slyší bouchnout špunt a křičí:
„Co tam proboha děláš?“
Na to se z dětského pokoje ozve pětiletý syn:
„Vidíš, nechtěla jsi šukat, tak se zastřelil...“

Jak naučit dítě finanční gramotnosti
Dal bych jim kapesné třeba 100 Kč a hned bych jim 50 Kč sebral na sociální, zdravotní a daň.
Pak bych jim odebral 25 Kč na bydlení, 20 Kč na stravu a nařídil, ať 10 Kč přispějí na imigranty.
Chybějící pětikorunu si musí půjčit u babičky.
Ať si pěkně zvykají na to, co je čeká, až dospějí.

Řekl jsem slivovici své rozhodné „Ne“. Jenže pak se ukázalo, že slivovice je úplně hluchá.

Po chlastu nikdo nezmoudřel. Znáte ale někoho, kdo by zmoudřel po mlíku?

Přijde bezdomovec k doktorovi a stěžuje si:
„Tu mě bolí, tady píchá a v krku mě příšerně pálí.“
„A nepil jste náhodou Okenu?“
„Pil, ale nezabrala!“

A jeden proti lidskosti:
Sedí manžel na chodbě před operačním sálem.. Po strašně dlouhé době se otevřou dveře a na chodbu vstoupí unavený a smutný chirurg. Pomalu si přisedne k zhroucenému manželovi a tichým hlasem ríká:
„Dělali jsme, co jsme mohli, ale vaše paní upadla do komatu.“
Manžel vytřeští voči a ptá se:
„Co já teď budu dělat?“
Doktor:
„No, budete se muset o ni denně starat... každé dvě hodiny ji otáčet, aby neměla proleženiny, krmit ji hadičkou s umělou výživou, vyměňovat jí plíny, když se pomočí, a umývat ji, když se pokálí... budete na ni muset vlídně mluvit, protože je možné, že všechno vnímá, a ona se třeba za dvacet let z komatu probere, usměje se na vás a může do něj znova ihned upadnout na dalších pár let...“
Chlap mezitím zežloutl, zfialověl, zezelenal a totálně se rozklepal. Doktor ho kamarádsky poplácá po ramenech a říká:
„Nebojte se, dělám si srandul... samozřejmě zemřela.“

Člověk si v životě ten sex nestačí ani užít. Nejdřív se bojí, že ho překvapí rodiče, potom děti a nakonec infarkt.

Arabská teroristická komanda oznámila, že žádný útok na ČR nechystají.
Jejich analytická skupina totiž zjistila, že po likvidaci vlády, parlamentu a senátu by se naše životní úroveň zvedla na trojnásobek.

Chlapík sedí v hospodě totálně na kaši, rozhodne se že už je čas jít domů... Zvedne se ze židle, ale okamžitě se sesune k zemi, takhle to zkusí ještě dvakrát, pokaždé se stejným výsledkem.
„Dobře, kašlu na to, prostě se budu muset domů doplazit.“
Když se po dvou hodinách zdárně doplazí až domů, opatrně a potichu se svlékne, aby nevzbudil manželku, dostane se vedle ní do postele a se spokojeným výrazem, jak se mu to pěkně povedlo, usne.
Ráno se probudí a nad ním manželka:
„Ses zase včera zlil co, ty hovado?“
„Sakra, jak to víš, vždyť jsem byl úplně potichu?“
„No, jenom volal hospodskej, žes tam zapomněl invalidní vozík.“

Byli jsme oblečeni a připraveni odejít na oslavu. Rozsvítili jsme noční světlo, zapnuli telefonní záznamník, zakryli klec s andulkou a vyhnali kočku na dvůr. Zavolali jsme do taxislužby a objednali taxík. Taxi přijel a my vyšli z domu předními dveřmi.
Když jsme vycházeli, kočka, kterou jsme vyhnali na dvůr, proklouzla pod našima nohama zpět do domu. Nechtěli jsme, aby zůstala uvnitř domu, protože vždy, když je tam sama, snaží se sežrat andulku. Manželka si šla sednout do taxíku a já jsem vběhl do domu, abych vyhnal kočku z domu na dvůr. Kočka mi ale vyběhla do patra a já musel běžet za ní.
Manželka, která zatím čekala v taxíku, nechtěla, aby taxikář věděl, že dům bude celou noc prázdný. Řekla proto taxikáři, že se hned vrátím, že jsem jen šel dát dobrou noc její mámě (mé tchyni).
Po pár minutách jsem si sedl do taxíku vedle manželky.
„Promiňte, že mi to trvalo tak dlouho,“ řekl jsem když jsme se rozjížděli. „Ta mrcha se schovávala pod postelí. Musel jsem ji píchat do prdele věšákem, aby odtud vylezla! Snažila se mi utéct, tak jsem ji popadl pod krkem. Pak jsem ji ještě musel zabalit do deky, aby mě ta svině nepoškrábala. Ale - podařilo se! Odtáhl jsem ji po schodech dolů a vyhodil zpět na dvůr! Doufám, že se zase nevysere udveří !“
Ticho v taxíku bylo okouzlující...👐

Fitness, den 1:
Našla jsem si fitko 1400 metrů od domu. Bolí mě všecko, jsem zadýchaná, ale nevzdávám se! Už zbývá jen 400 metrů a jsem tam.

Zemřel muslim a dostal se před nebeskou bránu. Byl velmi rozrušen, protože celý svůj život toužil po setkání s prorokem Mohamedem. Došel až k bráně a tam narazil na muže s plnovousem.
„Ty jsi Mohamed?“ zeptal se.
„Nikoliv, synu, já jsem Petr. Mohamed je výš,“ řekl muž a ukázal k opodál stojícímu žebříku vedoucímu do oblak...
Rozradostněný, že Mohamed bude výš než Petr, začal muslim rychle stoupat vzhůru skrz mraky, až v další místnosti objevil jiného muže s plnovousem.
Opět se zeptal: „Ty jsi Mohamed?“
„Já jsem Mojžíš, Mohameda najdeš výš.“
Unavený, ale se srdcem plným radosti pokračoval muslim ve stoupání po žebříku, až dospěl do další místnosti, kde byl opět muž s plnovousem.
„Ty jsi Mohamed?“ zeptal se ho s hlasem plným naděje.
„Ne, ne, já jsem Ježíš, za Mohamedem musíš výš.“
Vyčerpaný muslim začal v toužebném očekávání znovu lézt do mraků. Mohamed je výš než Ježíš! Stoupal stále výš a výš, až konečně dorazil do obrovské místnosti, kde seděl statný muž s obrovským běloskvoucím plnovousem.
Sotva popadaje dech svalil se muslim vedle něj a zasípal:
„Ty jsi Mohamed?“
„Ó ne, můj synu, já jsem Bůh. Ale vypadáš vyčerpaný, nedal by sis kávu?“
„Ano, prosím, můj pane.“
Bůh se podíval za něj, tleskl a zavolal:
„Hej, Mohamede, dvakrát kafe.“☕

Atraktivní blondýnka stopuje na frekventované silnici. Po chvíli jí zastaví vůz s mladým řidičem. Proběhne klasická konverzace a slečna se najednou zarazí:
„Hele, nejste náhodou ten známej moderátor z rádia?“
„No, jsem. Proč se ptáte?“ odpoví řidič.
„Víte moje kamarádka Věra slaví narozeniny a já bych jí chtěla nechat něco zahrát. Nešlo by to?“ ptá se slečna.
„Bohužel, je mi líto, ale dneska máme opravdu plno, víte hodně lidí chce nechat něco zahrát,“ říká moderátor.
Dívka je ale zcela neodbytná: „Udělám pro vás, co budete chtít.“
Mladý muž tedy souhlasí a na první zatáčce odbočí do lesa na cestu, zastaví, rozepne si kalhoty a vybízí dívku k činnosti.
„Víte, já jsem to nikdy nedělala, jsem trochu nervózní,“ červená se slečna.
„To je v pořádku,“ na to moderátor
„Myslíte, já opravdu nevím...?“ ptá se nejistě dívka.
„Určitě,“ ujišťuje ji moderátor.
Dívka se tedy sehne k jeho přirození, vezme ho do ruky, přiblíží svá ústa a roztřeseným hlasem říká:
„Milá Věro, ráda bych ti popřála k narozeninám...“