diskuze na téma: pitný režim:Osobní stránka na adrese: chlastwood.freepage.cz

v pátek 6.3. na Trumpetce Jiří Schelinger revival k 64 nedožitejm narozeninám - no vlastně tam možná přece jenom Jirka přijde osobně,protože KDYŹ TOHLE USLYŠÍ (http://uloz.to/live/xaByWx13/duo-jamaha-svihak-laz ensky-avi) tak zákonitě z toho hrobu musí vylízt a ne se v něm jenom obracet.
Tenhle pátek u Ivety za mostem Maggie's Marshmallows - P.E.C.K.A ! ! -hlavně Maggie

Ptá se pocestný babičky:
„Načpak máte tu pistoli?“
„To kvůli znásilnění!“
„Já vás přece nechci znásilnit!“
„Ale budeš muset!“



Volá chlapeček do rádia:
„Nenávidím ostatní rasy! Jsem rasista?“
Hlasatel se vážně zamyslí:
„To je složitá otázka. Pokud jsi Žid, tak jsi ortodoxní, pokud jsi muslim, tak jsi pravý mudžahedín, pokud jsi Japonec, tak jsi vlastenec, a pokud jsi černoch, tak jsi nevinná oběť bílého teroru, ale - pokud jsi běloch… tak jsi zasraná fašistická svině!“



Jde pán po ulici pomalým širokým krokem a za ním vzrušeně diskutují dva jiní pánové.Po chvíli ho dojdou a jeden z těch dvou mu povídá:
„Promiňte, pane sledujeme vás už chvíli a nemůžeme se dohodnout. Kolega je ortoped a tvrdí, že vaše chůze je způsobena artrózou kyčelního kloubu. Já jsem neurolog a tvrdím, že vaše chůze je způsobena zánětem sedacího nervu. Můžete nám říct, co z toho je pravda?“
Oslovený pán se smutně usměje a povídá:
„Koukám, že jsme se v diagnóze zmýlili všichni tři. Já jsem si myslel, že to bude jenom prd...“



Profesor matematiky navštíví jednoho večera kamaráda lékaře. Společně posedí, pohovoří, popijí dobrého vínka. Při loučení po dvou hodinách se doktor ptá:
„A jak se daří milostivé paní?“
Matematik na to:
„Proboha, vždyť kvůli tomu jsem přišel! Chudák, leží tam doma na koberci a chroptí!“

„Už jsem na to přišel!“
„Na co?“
„Zahříváním věci zvětšují svůj objem.“
„No a?“
„Nejsem tlustej! Jsem žhavej!“

Nejsme hrdý národ. Jenže jsme tu furt.
Přišel Němec, pobyl a zase odešel a my jsme tady furt.
Přišel mužik, pobyl, odešel a my jsme tady ještě pořád furt.
Přišla Unie, pobude a až se rozpadne, my tu zase budeme furt.
Těžko nás porazit, když nebojujeme.
A žádný vetřelec nezvládne poslouchat naše vtipy dýl jak čtyřista let, to je vyzkoušeno.
Nestojíme za moc, ale ještě pořád stojíme tady. To není špatné.
Politika tady stojí za hovno
Svatá pravda. Politici jsou šmejdi, kradou a sousedovi, který je volil by se patřilo dát po hubě.
Ale je fakt, že je zvolil ve volbách. To znamená, že tady míváme volby.
A že na politiky můžeš nadávat nahlas a nikdo tě nezavře? To není špatné.
Žijeme v drahotě a bídě
Je to pravda. Všechno stojí peníze a těch nikdo nemáme dost.
S bídou vyjdou naprosté většině jen na vlastní bydlení, placatou televizi, ledničku, mikrovlnku, pračku, počítač, mobil a aspoň jedno auto do rodiny.
Hlady už tady nikdo neumřel sto let. Máme se tak zle, že jsme líní se za lepší prací odstěhovat z Brna do Ostravy, protože je to hrozně daleko a tady máme garsonku po babičce.
Čtvrtina lidí má denně na cigára, polovina na benzin do auta a tři čtvrtiny na kořalku. To není špatné.
Šéfové jsou parchanti
Svatá pravda, šéfové obecně jsou na hovno. Pokud ale můžeš nadávat na šéfa, znamená to, že máš práci. To není špatné.
Daně jsou vysoké
Jsou. Jsou nekřesťansky vysoké. Pokud ale musíš platit daně, znamená to, že jsi i něco vydělal nebo něco máš.
Horší by bylo, kdybys nic nevydělal a nic neměl. Nakonec to není tak špatné.
Zaměstnanci jsou líní nevděční parchanti.
Ale pokud máš zaměstnance, kterým platíš, znamená to, že jsi borec, který dokáže vést firmu a vydělat tolik peněz, že může dát obživu dalším lidem. To není špatné.
Zdravotnictví stojí za hovno
No samozřejmě.
Na každém pokoji by měla být telka, všichni by měli mít bílé plomby a právo na okamžitou transplataci jater.
Takhle se musíme spokojit s tím, že pro nás v nouzi vcelku rychle dojede sani

Tak až budeš sbalenej, tak dej vědět. Jedu taky! A předem, abych ,,nakoupil'' na cestu.

ty voe Škromach vohlásil kandidaturu na prezidenta,takže Troška bude ministr kultůry a z TV Šlágr se stane další kanál státní televize za další stotříco měsíčně. Balím...

Popis foto od leva(jak jinak) Miloš, Příruba a Standa.
P.S. Příruba je v tom nevině. Tu pozvem.

Daruji hada škrtiče, úspěšně prověřený, nutno odmotat z tchyně.

dnes




Rybář chytil zlatou rybku.
Ta mu slíbila splnění tří přání, pokud ji pustí.
Chlap ji pustil a přeje si: „Chci být bohatý, chci být zdravý a chci,abych dosahoval orgasmu zároveň s manželkou.“
Zlatá rybka všechna přání splnila. Po několika týdnech přijde chlap zpátky k onomu rybníku, zavolá si zlatou rybku a povídá: „Hele, s tím třetím přáním musíme něco udělat.“
Rybka se diví: „Copak, ono to nefunguje?“
„Ale funguje, jenže představ si tu situaci, kolikrát se stane, že sedím s chlapama v hospodě – a najednou orgasmus!“

pro Palestinca : tak konečně pořádná gamesa...
http://pussywalk.com/cs

zasloužil,“ mudroval vnouček.

„Tak tenhle ho nemá!“ odsekla mu babička. Očividně jí docházela trpělivost i fantazie.

Mladý se ale nedal a bezděčně utahoval šrouby.

„Babi a ty máš dráčka?“ Babi polil pot a polovina kupé se odebrala na chodbu, odkud se ozývaly salvy dosud zadržovaného smíchu.

„Já už dráčky nepouštím,“ odpověděla ta dobrá žena žalostně.

„Protože už dráčka nepotřebuješ!“ triumfoval chlapeček a zbylé osazenstvo propuklo v řehot. Babička se blížila infarktu a vnouček dál bezelstně rozvíjel svou ďábelskou teorii:

„Ale když jsi ještě dráčka mívala, tak jsi vocas chtěla, ne?“ To už smíchy slzelo celé kupé i chodba před ním. Na nebohou ženu to ale bylo příliš a bouchly saze.

„Chováte se jako primitivové!“ rozječela se na nás. „Čemu se smějete? Jak asi vypadám před tím klukem?!“

Nenápadná studentka v brýlích, která seděla naproti, poprvé zvedla hlavu od své učebnice a do nastalého ticha ke všeobecnému zděšení pravila: „Jako dráček?“

V kupé vlaku nás sedělo pět a na další zastávce k nám přistoupila mladistvě vypadající dáma s chlapcem, který, jak se později ukázalo, nebyl syn, ale vnouček. Spořádaně jsme oba dva pustili na místa, která i navzdory špinavým oknům umožňovala hezký výhled na ubíhající, takřka jarní krajinu.Chlapec chvíli pozoroval okolní svět. Ten ho ale omrzel, a tak začal očima těkat po kupé, až ho na stěně zaujala sprejem vyvedená kresba, které jsme si my dospělí ani nevšimli. Na umakartovém podkladu se skvěl červený kosočtverec s čárkou uprostřed. K dokonalému provedení měl daleko, ale malba svůj účel splnila, protože každý bezpečně poznal, o co se jedná.Až na malého chlapce.„Babí, co je to tam namalovaný?“ Pro něj neznámý druh „smajlíka“ ho zřejmě zaujal.„Kde myslíš, Kubíku?“„No přece naproti nám, na stěně,“ ukázal chlapec na nestydatou malůvku. Na čele jí vyskočila ustaraná vráska. I my ostatní zpozorněli a se špatně skrývanou škodolibostí vyčkávali, jak se ta dobrá žena se zapeklitou situací popere. Prala se statečně.„To je… to je…“ přemýšlela usilovně, čím ukojit vnoučkovu zvědavost, až ji osvítil duch svatý. „To je přece dráček!“ zašvitořila s líbezným úsměvem a nás, škodolibce, obdařila vítězoslavným pohledem. Zdálo se, že trapas je zažehnán, atmosféra v kupé se opět uvolnila a všichni přitomní se vrátili ke svým myšlenkam.Ne tak chlapec.„Jakej dráček, babi? Myslíš jako ten na pouštění?“ Babička, čelíc další zvídavé otázce, nešťastně vzdychla a očima k nám vyslala signál SOS. Nikdo jí však záchranné lano nehodil.„No ano, Kubíku, takovej, co ti udělal táta na podzim, pamatuješ?“ improvizovala statečně. Chlapec se zamyslel. Tak dráček, hmmm.„Hele, babi, a nepotřebuje ten dráček vocas?“ Dvěma spolucestujícím už cukaly koutky úst a paní začala rudnout.
„Tenhle dráček asi ne,“ hlesla babička.„To je divný, každej správnej dráček by si vocas z

Křesťanství: Máš dvě krávy. Jednu dáš sousedovi
Islám: Máš dvě krávy. Jednu si necháš, druhou vyměníš za manželku.
Socialismus: Máš dvě krávy. Stát ti obě vezme a dá ti trochu mléka.
Komunismus: Máš dvě krávy. Stát ti obě vezme a zavře tě.
Nacismus: Máš dvě krávy. Stát ti vezme obě a zastřelí tě.
Evropská unie: Máš dvě krávy. Stát ti vezme obě, jednu zastřelí, druhou podojí a mléko vylije do řeky.
Tradiční kapitalismus: Máš dvě krávy. Jednu prodáš a koupíš si býka. Stádo se zvětšuje a hospodářství roste. Nakonec vše prodáš a jdeš do důchodu.
Český kapitalismus: Na dvě krávy si vezmeš půjčku od banky ve výši 1,6 miliardy Kč a odstěhuješ se na Bahamy. Banka posléze zjistí, že to nebyly krávy ze zlata, jak bylo soudním znalcem doloženo, ale dvě rachitické kozy. Rozdíl zaplatí daňoví poplatníci a soudní znalec bez újmy pokračuje ve své živnosti.
Americká akciovka: Máš dvě krávy. Prodáš jednu a nutíš druhou, aby dávala mléko za čtyři. Později najmeš konzultanta, aby zjistil proč to kráva nevydržela a musela být utracena.
Francouzská akciovka: Máš dvě krávy. Jdeš do stávky, protože chceš tři.
Japonská akciovka: Máš dvě krávy. Navrhneš je tak, aby byly desetkrát menší a dávaly dvacetkrát tolik mléka. Pak vytvoříš leporelo o chytré krávě nazvané Kravakimono a budeš je prodávat po celém světě.
Čínská akciovka: Máš dvě krávy. K tomu 300 lidí, kteří je dojí. Vykazuješ plnou zaměstnanost, vysokou produktivitu skotu a zatkneš novináře, který tato čísla zveřejňoval.
Britská akciovka: Máš dvě krávy. Obě jsou šílené.
Italská akciovka: Máš dvě krávy. Nevíš ale, kde jsou, a tak jdeš na oběd.
Ruská akciovka:
Máš dvě krávy.
Spočítáš je ještě jednou a zjistíš, že jich máš pět.
Spočítáš je ještě jednou a zjistíš, že jich máš 42.
Spočítáš je ještě jednou a zjistíš, že jsou jen dvě.
Přestaneš počítat a otevřeš další láhev vodky.
Řecká akciovka: Máš dvě krávy. Obě sníš a požádáš EU o dvě nové.




*****

Tatínek, který se kdysi přestěhoval z Ostravy do Prahy, posílá na prázdniny k dědečkovi svoji dcerku. Než ji posadí na Pendolino, nařizuje jí:
„Na nádraží na tebe bude čekat dědeček, jdi hned k němu a nikde se necourej! Dědu pozdrav, ale moc s ním nediskutuj. Ostravaci mluví hrozně sprostě a mají malou slovní zásobu!“
Holčička v Ostravě Porubě na peronu obejme dědečka a hlásí:
„Dědo, táta říkal, abych si s tebou moc nepovídala, že prý vy Ostraváci mluvíte hrozně sprostě a máte malou slovní zásobu.“
Děda pohladí vnučku po hlavičce a pronese:
„Ále piča!“

včera




Všichni mí drazí, jak člověk stárne, život je čím dál lepší. Když jsem se onehdá stavil v kavárně na šálek kávy, začalo mi najednou hučet v útrobách a já jsem si uvědomil, že si naléhavě potřebuji uprdnout. Místnost byla plná lidí, ale hudba hrála velmi hlasitě. Abych se neztrapnil, prděl jsem podle rytmu hudby. Po pár skladbách jsem se začal cítit mnohem lépe. Když jsem dopil svou kávu, zpozoroval jsem, že se na mě všichni v místnosti dívají. V tom okamžiku jsem si uvědomil že mám v uších sluchátka a poslouchám hudbu ze svého smartphonu.
Takové věci se bohužel stávají, když staří lidé začnou používat moderní technologii

Kamarátka píše SMS blondínke: “38,5 ... všetko ma bolí!”
Blondínka odpovedá: „Tak si nájdi niekoho s kratším.“

Pětaosmdesátiletá stařenka si domluví schůzku s devadesatiletým stařečkem a když se vrátí, vypráví:
„Představte si, třikrát jsem mu musela dát facku!“
„To byl tak nedočkavej?“
„Ne, myslela jsem, že už je mrtvej.“

A taky poslední.

A jsem tu první!!!!!